Britská hudební scéna má to štěstí, že každý rok vyplaví řadu zajímavých interpretů, které se na scéně buď udrží a nebo je smete vlna dalších talentů. A indie rocková formace Catfish and the Bottlemen, jež se skládá ze zpěváka a kytaristy Vana McCanna, hlavního kytaristy Johnnyho Bonda (od roku 2014), baskytaristy Benjiho Blakewaye a bubeníka Boba Halla, není na první pohled ničím odlišná od jiných, stejně zaměřených, ostrovních hudebních formací – špinavý a úderný zvuk, takový, který je pro Anglii typický. Jejich oblečení také není nijak výrazné, většinou trika černé barvy a kožené bundy. Všichni jsou hubení. Vlasy mají dlouhé, část členů rovné, část kudrnaté. Snad jen to, že čtyřčlenní Catfish and the Bottlemen mají zřejmě slabost pro legendární filmovou sérii Star Wars, naznačuje to třeba to, že před pár dny se na jejich oficiálním YouTube účtu objevilo video, na němž Ewan McGregor, filmový Obi-Wan Kenobi, coveruje jejich píseň Hourglass. Jenomže hudbu Catfishů neodhadnete na první poslech, nedá vám to, jejich hudba zraje jako víno, a tak se k ní čas od času vrátíte – nakonec pak zjistíte, že je skvělá, má koule a vyzařuje opravdovou a nezkaženou energii, kterou od kapely výše zmiňovaného žánru čekáte.
Kapela byla založena již v roce 2007, a to ve městečku Llandudno, jež se nachází na severu Velké Británie a má zhruba dvacet tisíc obyvatel. Avšak do širšího povědomí se Catfish and the Bottlemen dostali až po vydání singlů Homesick a Rango v roce 2013 – před tím kapela dost dlouho žila ve své dodávce, skoro bez peněz. Kluci hráli především pro svou zábavu, nedařilo se jim prosadit – v té době za nimi přišel manažér z velkého vydavatelství a nabídl jim, že z nich udělá celosvětové hvězdy; ostříhá jim vlasy, zařídí jednotné kostýmy, prostě z nich vytvoří dokonalý pop band řízený vydavatelstvím. To se však kapele nezamlouvalo, takže nabídku odmítla a doufala dále. Až do roku 2013, od něhož se jí začalo pomalinku dařit. I když i poté se členům kapely občas stávalo, že nemohli jít na festivalu do stanu s občerstvením pro kapely, jestliže tam zrovna svačila nějaká populárnější hudební formace.
Rok 2014 pak přinesl kapele plnohodnotné debutové album s názvem The Balcony, z něhož pochází singly Kathleen, Fallout, Cocoon či Pacifier, které už stihly zaznít na velikých festivalech, třeba na Radio 1’s Big Weekend nebo Glastonbury. Mimochodem, album má i zajímavý, jednoduchý a vtipný design; dva lidí sahající si do kalhot, případně i na další místa. Vše je v kombinaci pouze bílé a černé. Catfish and the Bottlemen už stihli vystoupit i v show Davida Lettermana, taktéž vyhrát hudební cenu BBC Introducing Award v prosinci minulého roku.
Dle názoru Bena Homewooda z kultovního magazínu NME má zpěvák Van McCann podobný styl hlasu jako Luke Pritchard, frontman další indie rockové senzace The Kooks, jež už se v dnešní době může řadit ke stálicím na tamní scéně. A dalo by se říci, že Van McCann skutečně projevem připomíná mladého Pritcharda.
Frontman McCann je i autorem názvu kapely – když byl Van malý, tak s rodinou často cestoval a jedna z jeho prvních vzpomínek na hudbu je právě chlapík z Austrálie, jenž hrál na bubny a sklenice, říkal si Catfish and the Bottlemen.
Britové Catfish and the Bottlemen sice nejsou až tak v ničem revoluční, ale jsou mladí a plní energie, takže můžou bezesporu navázat na tradici ostrovních stálic a určitě se jejich hudba neztratí. Oni totiž, jak se zdá, vědí, co chtějí – takže je ta příští vlna nesmete.
Martin Synek