Reklama
 
Blog | Martin Synek

Recenze: Půlnoční vlak smrti není jen horor plný zvráceností, skrývá v sobě myšlenku

Upozornění: Povídka je recenzována dle audioverze. A následující text může obsahovat spoilery.

Roku 1984 vyšla První kniha krve, prozaická sbírka povídek, jejímž autorem je Angličan Clive Barker, který je již v současnosti zárukou kvalitní hororové literatury. Barkerovy příběhy jsou známé pro přehnanou, skoro až nechutně zvrácenou, brutalitu. Důležitým prvkem jeho díla jsou také nadpřirozené jevy vsazené do reálného prostředí. Jen těžko si představit, že by obsah autorova vyprávění mohl být někdy skutečný, avšak lehce si lze ty dané scény v mysli promítnout – a člověk pak jen může doufat, že ho nepřepadnou vzpomínky na konzumování svérázné literatury tohoto ostrovního spisovatele někde v nočním metru.

Paradoxně se ve výše zmiňované povídkové sbírce jako úvodní příběh objevuje Půlnoční vlak smrti, což je bezesporu jedna z nejlepších částí První knihy krve. Povídka má v podstatě dva hlavní hrdiny, jejichž osudy se protnou zcela náhodně, ale pro oba je to osudové.

http://1url.cz/XcZ6

http://1url.cz/XcZ6

Vžijme se teď společně do těla muže, jenž se vášnivě zamiluje do pověstného New Yorku a vidí ho jako jakýsi ,,chrám rozkoší“ – a tak se tam, zcela přirozeně, odstěhuje. Jenomže uplyne čtvrt roku a ty zaslepené romantické představy začnou pomíjet. Hrdina si začne uvědomovat, že žije ve městě, kde je skoro společenskou nutností znát někoho, kdo zemřel při násilném činu. Vše to eskaluje ve chvílích, kdy jsou v metru nezávisle na sobě nacházeny důkladně zavražděné osoby; bez oblečení, bez šperků, bez ochlupení. Časem se tak u tohoto hrdiny objevuje znechucení svým vlastním snem a pomalinku ztrácí své ideály. Stále více se stává součástí jednoho zvráceného kolotoče.

Druhou nezbytnou postavou je pak nenápadný a dobře živený muž okolo padesátky, který ve svém povolání kombinuje řeznictví a chirurgii. Životním údělem tohoto muže je zabíjet pro obživu podivných prastarých sil.

Oba hlavní hrdinové se nakonec hříčkou osudu setkají v půlnočním vlaku. Temné prostředí noční železnice a prázdnota, jež se rozlézá po nekonečných tunelech, je pro jednoho z nich jako druhý domov a dalšímu změní život. Je fascinující, jak postupem jedné noci tyto dvě postavy nakonec splynou v jednu.

Nepřemýšleli jste někdy, zda nemá metro ještě nějakou tajnou stanici? Co když ta jedna bonusová stanice skutečně existuje a je morbidnější a čistší, než-li jste si mysleli? Jestliže máte rádi brutalitu, která se pohybuje až na samé hraně přijatelnosti, tak je pro vás tato povídka to pravé. Clive Barker zaměnil jateční prasata visící hlavou dolů za krásné a schopné lidi. Nemrtví zde plácají mrtvoly po zadku a trhají živým jazyky.

Literární styl Půlnočního vlaku smrti obsahuje detailní popisy, za jaké by se nemusel stydět kdejaký naturalista, a také tu největší absurdní nechutnost, kterou by však bylo v hlavě nějakého psychopata možné zkonstruovat. Britský hororový velikán Clive Barker v této povídce představuje uvěřitelné vyprávění o neuvěřitelných věcech, o kterých občas přemýšlí snad každý uživatel metra.

Martin Synek

Reklama