Komentáře: Andy Warhol, lidský stroj

Od: Anonym

Anonym — Fri, 23 Apr 2021 10:12:46 +0000

Od: Tonantzin

Tonantzin — Fri, 20 Mar 2015 17:31:00 +0000

Osobně jsem nikdy srovnávání
VU a PPU nechápal.Ten masivní rytmus je podle mne firemní značkou Plastiků a v té době tak žádná,ze mně známých kapel,nehrála.

Od: daniel

daniel — Fri, 20 Mar 2015 16:03:46 +0000

Plastici/ Velveti
Nejde o kopii, nýbrž o inspiraci a to ještě jen prvotní a částečnou, což je zásadní rozdíl.

Jinak, co se týče výsledné vrcholné tvorby.

Velveti byli plavající heroinová kapela, prakticky bez rytmiky, protože právě ten plovoucí, přesně nepřesný, rytmus je to, co tam funguje.

Tohle Plastici obtiskli, myslím že intuitivně, do Brabencovejch „psychidelickejch“ repetetivních sól, podbarvenejch Kábovou violou.
Jenomže, pod tím vším je dokonalá a lýdrovská Mejlova rytmika, která s Velvetama nemá společnýho vůbec nic.
Odkud to Mejla nasál nevím, spíš myslím, že je to originál.
A celé to nepáchne ani amfetaminem, ani heroinem, ale voní rozbryndaným pivem…

Od: daniel

daniel — Fri, 20 Mar 2015 15:38:44 +0000

Ale samozřejmě že existuje dost poctivých umělců,
jenomže veřejnost se o nich dozví až po jejich smrti.
Kdo chce slavného a poctivého umělce v plné síle?
Z těch, kdož s uměním obchodují, nikdo!
Nemohli by na něm vydělávat.
Takový, předčasně objevený, umělec by svou tvorbou zahltil trh, znehodnotil investici svých objevitelů.
Pořizovací cena by stoupala, zatímco hodnota na trhu, vlivem nasycenosti, by klesala, rozdíl by se přestal pohybovat v rozmezí několika řádů, ale ustálil by se na tržních pravidlech, šlo by maximálně o desítky procent a bylo by po byznysu, který je vždy spekulací na vizionáře aucajdra, který, když se jó poštěstí, (a v tzv. popině se tomu, myslím, i občas pomůže) zemře nějakou bulvárně vděčnou a dostatečně romantickou smrtí.

Zrovna v tomhle oboru je naprosto zjevné, že byznys je prasárna všech prasáren, protože jeho hlavní esencí není pravda, nýbrž nízká manipulace.
Dřív se tomu říkalo černá magie…

Bojovník, zahnán do kouta, vydá to nejlepší, protože ústup není možný…

Od: dr. Voštěp

dr. Voštěp — Fri, 20 Mar 2015 12:44:09 +0000

nepletete si
koncept Národního muzea s konceptem Národní knihovny? V NM se opravdu netřídí podle abecedy či archivních čísel. V tom ostatním asi máte pravdu, pokud to dobře chápu. Plastici kopírovali Velvety pouze na samotném počátku, pak vytvořili svůj vlastní bytostný originál.

Od: Rico

Rico — Fri, 20 Mar 2015 11:56:58 +0000

OD VĚSTONICKÉ VENUŠE ODVOZOVAT DISPOZICE DNEŠNÍCH KOMUNÁLNÍCH SLOVANŮ
Kulturně odlišný původ Varholy podmínil jeho jinakost vnímání USA, výsledky jeho práce.
Autor, komentátoři tyto posuzují retrospektivně.
V době jejich vzniku neměly se situací v ČSSR společného nic.

Takto zpětné interpretace odpovídají konceptu Národního Muzea:
kastlíky, šuplíky, kostry, vycpaniny; třídění podle abecedy, archivních čísel.

Stejně u Velvetů a Nico:
Plastici jen odposlouchané okopírovali.
Newyorkský underground nečelil maloměšťačko-komunistické totalitě jako český andrgrant.
Kopie v tomto případě ale neučinil originál originálnějším.
Naopak kopie originál zastrčila do muzejního regálu.

Zmíněná Kopie měla v nabídce jen vrtačku.
Originál spolu s Warholem prodávali vrtačku, hmoždinky a hotové díry do zdi.

Velmož renesanční Florencie před 500 lety zadal obraz: maximální obsah indiga, purpuru a Zlata. Majlant.
Warhol nakreslil tuší kočičky, motýlky, přiložil piják a následně otiskl na papír: Kuku!

Překlad slova Velvet = Samet.
Slovo Autor pochází od slova Auto.

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Fri, 20 Mar 2015 10:23:44 +0000

asi byste toho chtěl
po výtvarných umělcích moc – poctivost, obsah… Mně to přijde (možná se mýlím), že v posledních desetiletích jde ve výtvarném umění pouze o nápad – přijít na něco originálního, s čím ještě nikdo nepřišel a realizovat to. Ale pořád lepší, než kdyby se stali z umělců jen např. reklamní kreativci (či kreatury).

Od: daniel

daniel — Fri, 20 Mar 2015 09:44:13 +0000

Ano,
ve svých špičkách bylo užité umění vždy uměním vysokým.
A je tomu tak dodnes.
Jeden z nejkrásnějších případů symbiózy vysokého a užitého moderního umění je Antoni Gaudí.

Jenomže, právě z tohoto pohledu považuju Warhola za nafouknutou bulvární bublinu, de facto za pseudointelektuální hru na lidové umění, něco ryze amerického, kdy producent sám netvoří umění, ale produkt.
Něco spotřebního.
Chybí tam ten nezbytný rozměr každého poctivého umění, kdy sahám co nejvýš, dávám to nejlepší a potím krev, i když moc dobře vím, že stejně nedosáhnu.
A příště znovu a dokud mám sílu, zas o kousek výš.
Až do vysílení a konce…

Ne, Warhol je vychcánek, dobře ví, že jeho výrobek je pouze hovno ovoněné módním parfémem, sám se o něm v soukromí vyjadřuje s despektem, pohrdá svým zákazníkem, jeho hnacím motorem není vize a přesah, ale touha po penězích a bezopsažná nuda.

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Fri, 20 Mar 2015 08:55:51 +0000

já bych to doplnil,
že to umění užité bývalo de facto často uměním vysokým – neboť ještě nebylo uměním masovým, ale bylo prováděno jako zakázka pro umění-milovnou „elitu“ (nebo i třeba pro pouhé bohaté snoby, ale zaplaťpámbů za ně). Dnes naopak i do umění vysokého proniká šou-byznys (viz třeba v hudbě tři tenoři na stadiónech, houslistky-modelky, dirigenti s vizáží rockerů apod.).

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Thu, 19 Mar 2015 22:50:16 +0000

ad restaurace
a jestli v té restauraci měli milostný poměr kuchař se servírkou, jste zjistil?